Budova čerpací stanice u Labe

Čerpací stanice na užitkovou vodu

V Litoměřicích byla vybudována výkonná čerpací stanice. Masivní železobetonová budova čerpací stanice, se nachází přibližně ve vzdálenosti 20metrů od řeky Labe.

Odtud byla z řeky Labe čerpána užitková voda, kterou k továrně přivádělo vodovodní potrubí o délce 2 km až do filtrační stanice nedaleko podzemní továrny Richard. Upravená voda byla následně shromažďována ve čtyřech železobetonových nádržích.

Z nádrží byla voda přiváděna do podzemí jednou z původních zděných větracích šachet. (Vodovod mohl svou kapacitou zásobovat město větší než Litoměřice).

WGS-84

N 50⁰ 31' 47,55”

E 014⁰ 06' 36,61”

GPS souřadnice čerpací stanice

Model budovy čerpací stanice

Pohled na budovu¨čerpací stanice přes řeku Labe.

V pozadí fotografie se zdvihá svah.

Mohutná čerpadla musela překonat toto převýšení, aby se voda dostala na určené místo ve filtrační stanici.

Pohled od Litoměřic

Pohled na boční část budovy směrem ke kolejím

Pohled na zadní a boční část od řeky Labe.

Voda byla převáděna podzemním korytem, které vyúsťovalo do řečiště Labe

Labská voda byla přiváděna několikrát podzemním korytem, které bylo na své trase několikrát zalomeno.

Labská voda, byla před vstupem do podzemí filtrována dvěma hrubými filtry, umístěnými u paty samotné stavby.

Filtry bylo možné vyjmout a čistit za použití soustavy kladek, které se doposud nachází na stěně filtrační stanice (viz foto).

Zde v těchto místech vyúsťovalo koryto pro přívod vody.

Pravá část budovy.

V horní části kladka na čištění hrubých filtrů.

Betonové bloky na bocích ochraňují česla filtrů.

Detail kladky.

Betonové bloky u hrubé filtrace.

Otvory pro uložení hrubých filtrů

Detail šachty filtrace

Model budovy čerpací stanice

Kromě dnes již zasypaného koryta přivaděče Labské vody, se ve vzdálenosti cca 30 metrů od budovy nachází železobetonová jímka – studna kruhového průřezu. Voda byla do jímky pravděpodobně přiváděna průsakem přes písčité podloží. (v případě studny není zaručeno, zda se nejedná o poválečnou dostavbu)

Studna na čerpání Labské vody.

(pravděpodobně poválečná stavba)

Přední část budovy čerpací stanice a betonové výstupy (pravděpodobně) odpadních jímek.

Okolní zemina měla být pravděpodobně navršena až po okraj otvorů. Tak jak tomu je v pravé boční části budovy.

(pravý účel těchto otvorů se mi zatím nepodařilo zjistit)

Detailní pohled

Prakticky totožné otvory jsou i v přední části budovy.

Zde je však zemina navýšena až k hraně betonu.

Detail otvoru.

Ocelovou mříž již dnes nenaleznete…

V zadní části budovy je šachta s betonovou příčkou sloužící jako přepad.

Do vnitřní části budovy pokračuje několikrát lomené potrubí čtvercového průřezu.

Na bočních stěnách budovy jsou kruhové větrací otvory, některé doposud zakryté mříží.

Budova čerpací stanice byla rozdělena do dvou pater. Ve spodním patře, které je částečně pod povrchem země a tím pádem i pod hladinou spodní vody, byla soustava sacích košů.

Ze spodního patra byla voda potrubím přiváděna k čerpadlům (4 ks.). Pohon každého z čerpadel zajišťoval samostatný elektromotor.

Mohutná čerpadla měla za úkol nasát vodu z jímek a vytlačit ji do výše (hodnota bude doplněna) n/m, kde se nacházela filtrační stanice.

Po filtraci byla dále voda vytlačována do nádrží na užitkovou vodu, ze kterých byla samospádem odváděna do podzemí továren Richard.

Z čerpací stanice byla voda vytlačována podzemní potrubím do 2 km vzdálené filtrační stanice pro továrnu Richard.

Na fotografiích je zachycen mostek pod železnicí. Pod zemí je zde ukryto ocelové potrubí.

Vnitřní vybavení budovy je v současnosti již velice skromné. Vlastně se jedná o holé betonové zdi, v nichž lze občas zahlédnout zbytky armatur.

V hlavním sálu budovy se nacházejí čtyři betonové sokly na uložení čerpadel a jejich pohonu. Okolo základů pro čerpadla jsou odvodňovací stružky.

V zadní části budovy je cihlová vestavba v podobě tří poměrně malých místností, sloužících dříve patrně jako sklady náhradních dílů.

V přední části sálu jsou v betonové podlaze betonové desky překrývající otvory vedoucí do spodního patra.

Podle některých informací se v budově nacházel také tankový motor, který měl sloužit jako záloha v případu výpadku elektrického proudu. Po motoru již není samozřejmě ani památky.