Krematorium Litoměřice 

Úmrtnost v Litoměřickém koncentračním táboře a podzemní továrně Richard byla vysoká. Zvláště v zimě a na jaře v roce 1945, kdy propukla tyfová epidemie. Za jediný rok zahynulo v Litoměřicích kolem 4 500 vězňů. Zpočátku mrtvé odváželi ke zpopelnění do Ústí nad Labem a do Terezínského krematoria. Tyto dvě krematoria nestačila tento strašlivý příděl těl spalovat (ke konci války se též projevil nedostatek nafty, používané v Terezínském krematoriu) bylo potřeba najít nějaké řešení.

 Říšský němec Fritz, navrhl stavbu nového krematoria u cihelny v Litoměřicích. Nikdo tehdy netušil, že malá nenápadná budova vedle cihelny je vlastně krematorium. Tato budova neměla komín. Zplodiny a kouř byly odváděny podzemním kanálem do komína cihelny, která byla v provozu. Jen esesáci věděli, že kouř z cihelny je smíchán s kouřem z krematoria.

 Pohled na původní uspořádání staveb u krematoria (pravá strana) na levé straně je cihelna a zhruba ve středu fotografie je dům "spalovače mrtvol" Pritzla.

 Komín krematoria v současnosti.

Původní a současný čelní pohled na budovu krematoria

 . 

 Budova krematoria  

Původní a současný pohled na budovu krematoria

Krematorium obsluhoval Václav Pritzl (narozený 4. 12. 1883) z Litoměřic. Měl svůj domek hned vedle cihelny a krematoria. A podle své výpovědi před soudem vypověděl, že denně spálil třicet až čtyřicet těl. Poslední těla, která krematorium zpopelnilo, přivezli 2 a 3 května po velké popravě v Terezínské Malé pevnosti.

Podle jeho soukromých zápisků spálil celkově 405 nebo 406 těl. Za svou „práci“ pobíral plat 75 Pf. Na hodinu.

Po válce byl při těžbě v jedné (pro mě zatím neupřesněné) lokalitě nalezen popel spálených obětí. U koncentračního tábora Litoměřice bylo i několik hromadných hrobů (ani jedno z těchto míst se mi zatím nepodařilo lokalizovat).

Pohled na Pritzlův dům (v pozadí).

Pohled na totéž místo v současnosti

 Celkový pohled na zadní část krematoria v roce 1960 + -

… a pohled na totéž místo v současnosti.

Letecký pohled.

1 – budova krematoria

2 – komín krematoria

3 – místo kde stávala cihelna

4 – místo kde bydel Václav Pritzl

Mrtvá těla přivezl na obyčejném voze civilní kočí.

Sem do těchto vrat je odnesli vězni „nosiči mrtvol“

 Nedokončená pitevna …….

 Pohled na nedokončenou pitevnu.

V zadní části fotografie je částečně možné spatřit místo (vpravo za nízkou zídkou) kam se ukládala přivezená těla určená na kremaci).

 Místo kde bylo uloženo uhlí a koks používané na topení ve dvou pecích.

  Zadní část pecí.

Spodní dvířka sloužila pro topení

Horní, pro vybíraní popela ze spálených těl.

 Těla se před kremací položila na dřevěné rošty.  Poté byla na dvojitých ocelových trubkách vsunuta do pece

 Z počátku se pálila pouze dvě těla, později bylo páleno až šest těl najednou….

Ocelová trubky byly pro snazší manipulaci vedeny na kladkách.

Po třiceti minutách byla kremace ukončena a popel byl vyhrabán do nádob pod dvířky….

„Poslední cesta“,

nenápadná dvířka pod úrovní okolního terénu odkud byl popel vynášen ven před budovu

v počátcích  byl popel ze spálených těl volně rozhazován na cestu.  V pozdější době byl popel vhazován do vykopané díry nedaleko krematoria.

Krematorium dnes

V současnosti slouží zatravněný a udržovaný areál k různým praktikám občanů města Litoměřic.

Na budově krematoria jsou rozbitá všechna okna.  Jsou utrženy okapy. Několikrát došlo k rozštípání dveří a poškození střešní krytiny.  Uvnitř budovy praská zdivo.

V křovinách se povalují papíry, pet lahve, skleněné střepy a bohužel i běžný jev dnešní doby – jehly a injekční stříkačky.

Vnitřní prostory krematoria jsou uzavřeny. Prohlídka uvnitř budovy je možná pouze po předběžné dohodě v Terezínském památníku. Kdysi zde byl i průvodce, který popisoval historii krematoria a podzemní továrny Richard.  

 Pietní místo Litoměřického krematoria

  Pamětní deska u památníku.

(původní bronzová deska byla ukradena)

V době kdy došlo k pietní úpravě okolních prostor, byl uprostřed areálu vybudován i „pomník“ obětem. Proč je slovo pomník v uvozovkách?  

Rozhodně nechci znevažovat oběti, jejichž památce jsou vlastně věnovány tyto stránky.

Ale to co zde tehdy nechal někdo postavit, to nemá obdoby. Na tělech byla poměrně věrohodně znázorněna krev a rány. I zuby psů zdobila krev.

Celé sousoší působilo dosti nechutně a počítám, že se mohlo docela dobře hodit na strašení neposlušných dětí. Dnes stopy krve omyl déšť a zub času se podepsal i na některých sochách. Fotografie snad mnohé pomohou vysvětlit….

„památník“

 „památník“

„památník“

Popis cesty ke krematoriu

Stejně jako při cestě k bývalému dolu a továrně Richard, zvolíme výchozí bod u zastávky Litoměřice – Cihelna.

Na levé straně přejdeme přes koleje, a vydáme se po cestě. Na pravé straně je plot nových mrazíren, nalevo pod námi, vedou koleje směrem na Lovosice. Zhruba po pěti stech metrech dojdeme k silnici. Na levé straně je most  přes železniční koleje, naše cesta však pokračuje do vrchu směrem napravo. Po několika málo krocích spatříme komín krematoria a schody vedoucí přímo do areálu bývalého krematoria Litoměřice (silnice pozvolna stoupá a pokračuje až pod Litoměřickou dominantu – vrch Radobýl).

 na úvodní stránku

 Naposledy upraveno 22.6.2008

© RG