Nálezy

Podzemní komplex Richard I-III, je pravděpodobně nejrozsáhlejší budovanou podzemní továrnou z doby druhé světové války, na našem území.

Svou velikostí a nelidskými podmínkami života vězňů, si nijak nezadá s podobně zaměřenými lokalitami v Německu. Jako například – částečně zachovalá Dora, nebo tajemný, prakticky zcela zničený Jonastal (uvedené odkazy jsou pouze dvě možnosti vybrané jako příklad).

Dříve nebo později si většina lidí zajímajících se o toto téma položí otázku. Co všechno se ještě v podzemí nebo na povrchu dá nalézt, jako svědectví života a práce lidských otroků a jejich tehdejších „vládců“?

Popravdě řečeno dnes už toho není moc. Za 60 let od skončení druhé světové války se v podzemí vystřídalo takové množství lidí, že případné nálezy se dají spočítat na prstech jedné ruky.

Jaký byl poválečný osud podzemí, popisuji jinde a zde se tomuto tématu nebudu věnovat.  

V každém případě je podzemí v současné době totálně vyrabované. Zachovala se pouze torza vzduchotechniky, parovodního topení, případně fragmenty kolejí poválečné těžby.

Většina návštěvníků podzemí si pokaždé odnesla domu nějaký ten „suvenýr“ (některé „úlovky“ jsem občas nacházel venku před vraty a odnášel je nazpět do podzemí).

V mém archivu fotografií jsem vyhledal několik pohledů na nálezy v podzemí.

Od čtenářů těchto stránek čas od času dostanu další „přírůstek“ do mé sbírky a tak se mohu podělit.

Na závěr snad jen poznámka. U fotografií které jsem nepořídil já, se jméno zobrazí při přejetí „myšátkem“ po fotografii.

Vlastníte li někdo fotografii jakéhokoliv nálezu z podzemí Richardu, zašlete mi prosím foto e-mailem na adresu: gazsi@seznam.cz

---

FOTOGALERIE

Část hlavy motoru HL 230, nalezena armádou při průzkumu továrny Richard I.

Detail hlavy motoru HL 230 – viz horní fotografie.

(Není potřeba detailnějšího zkoumání, aby se na první pohled zjistilo, že kvalita odlitku je velice chatrná)

Dnes již historická fotografie otočeného plošinového vozíku.

Za povšimnutí stojí vzhled kol. Kola jsou uzpůsobena pro jízdu po kolejích – případně po pevném (betonovém podkladu)

Nálezy nástrojů a nářadí  nalezených v podzemí.

 Expozice Pěchotní srub KS 8 – U nádraží (Králicko - Orlické hory)

Nástroje, nářadí a těsnění.

 Spojovací materiál         

 Vrtací korunka používaná při těžbě vápence – (pochází z období výstavby továrny)

spodní část  vrtací tyče s rybinou.

Pozůstatky munice ráže 9 mm.

Kovové obrobky – ucpávky do vzduchového kompresoru tankového motoru. 

Fotografie důlní trhaviny DONARIT – Foto obalu od žárovky značky OSRAM

Převážně „papírové“ nálezy.

                                           Evidenční list  pro kontrolní měření (tolerancí na hlavě motoru)          -                      Kartotéční list.

Dálnopisná páska

Nezařaditelné „papírové“ pozůstatky

Nálezy mladšího data.

Noviny z roku 1953 („Čížkovická“ těžba)

Tabulky, výstrahy, nápisy

Pravděpodobně největší dochovaný unikát nalezený v chodbě Č. 13 (Richard II).

 Na stropní klenbě se dochoval v azbuce vyvedený plastický podpis jednoho z vězňů.

Další unikátní nález, kresba s datem a podpisem

(přilepená  na stěně v rohu jedné z hal)

….. tužkou napsaná čísla, možná datum a počty lidi – kdo  ví

(napsaná čísla byla nalezena v bezprostřední blízkosti kresby pohoří)

Na několika stěnách  a sloupech, bylo možné spatřit kresby vězňů. Největší počet kreseb byl nalezen v okolí  sálu č. 142

Některé kresby jsou i novějšího (poválečného) data, jako například ta na následujících několika fotografiích. V podzemí lze najít mnoho poválečných kreseb, většina z nich je v podobě stupidních nápisů a kreseb – to se však netýká té, které se chci věnovat v závěru této stránky.

Tajemství jejího vzniku osvětlí následující řádky.

Jedná se o kresbu, zhotovenou až v čase, kdy tento prostor patřil pod Čížkovickou cementárnu a jedná se o znak osady Oharka, která již dnes neexistuje.  Jako důkaz posílám jednu fotku s osadní vlajkou, kde je tento znak.

Soudím, že to je práce někoho z okruhu lidí S.O.L. (Spojených Osad Litoměřice) nebo přímo z osady Oharka. Největší šanci vytvořit kresbu mněl Petula (Míla Matoušek) nebo můj otec František Trnka) oba jak je mně známo pracovali na Čížkovicích.

I při značném poškození kresby, jsou na ni patrna písmena HaA a částečně pak i R,KaA jasně je znatelný motiv tří vrchů, slunce usazené v znaku města Litoměřice – kalichu.

Bohužel můj otec je již 2 roky mrtev, a pokud jsou mé informace správné tak i Petula je taky mrtev a tak už nám nemohou sdělit, jestli se tam podepsali a nebo se inspirovali. Osada Oharka vznikla již v roce 1943, tak kdo ví….

Vysvětlení vzniku kresby zaslali: Rudolf a František Trnka           

Kresba na sloupu u vstupu do sálu č. 142

 Porovnání – kresba v podzemí Richardu a její vzor.

Detail původní kresby na osadní vlajce.

(oproti originálu na vlajce jsou barvy převedeny na negativní)

Osadní vlajka T.O. Oharka

na úvodní stránku