vchod CD

Vchod CD

Do současné doby se mi nepodařilo zjistit, jaký byl v době války vzhled jednotlivých vchodů do podzemí. A to jakéhokoliv z celkového počtu čtyř, které jsou prokazatelné v letech 1943–1945.

Na této stránce se budu snažit probírat všechny nejasnosti okolo tak jednoduché otázky – Jak vlastně mohl vypadat vchod CD v době války.

Vchod C/D v současnosti

V pořadí druhý vchod do podzemí, který je na mapách označen jako C/D byl v době války pravděpodobně nejdůležitější dopravní tepnou do podzemní továrny RichardI. Přestože se jednalo o tak důležitou stavbu, doposud nikde nebyla prezentována žádná fotografie, kde by bylo jednoznačně řečeno: „toto je fotografie vstupu do podzemní továrny Richard v roce 1945“.

I když správně bych měl napsat ¦ existuje několik fotografií, kde jsou vyfotografovány vchody do podzemí, ale jen velice problematicky je možné alespoň stanovit datum jejich pořízení.

(zde naleznete odkaz na stránku, kde jsou popsány další vchody do podzemí)

Na této stránce se však chci věnovat vchodu C/D. a otázky, které se snažím stále vyřešit, jsou následující: Jaký byl vzhled vchodu, kdy a proč vznikl současný betonový portál.

Vše se zdá na první pohled jednoduché, ale nebyl bych to já, abych stále v něčem nehledal „záhadu“.

Jaký byl tedy vzhled vchodu C/D těsně po válce? Dřevěný nebo betonový?

Při mnoha diskuzích na toto téma jsem přesvědčován o tom, že vstup na konci války byl právě ten dřevěný.

A argumenty?

Například:

Je to z důvodu maskování.

Vchod se nestačil prostě dokončit a betonová část je až poválečná.

Dva pohledy na vchod D.

Na levé části pravé fotografie je znatelný obrys v té době již nepoužívaného vchodu do chodby C

Pravděpodobné datum pořízení fotografie je rok 1950 +-

(fotografie jsou v originálu přechovávány v archivu Památníku Terezín)

Maskování.

Ano i to beru jako argument. Pro letecký průzkum by mohl připadat úzký a dřevěný vchod jako prostý vstup do štoly a všechny stavební práce na povrchu jako důlní činnost. Zde nemám připomínek. Ale je to opravdu rozumné vysvětlení pro skutečnost, že celé podzemí je částečně vybetonováno a souvislá betonová chodba uvnitř podzemí, najednou 50metrů od vchodu přechází v dopravní štolu o malém průřezu přecházející vyúsťující v nenápadnou, dřevěnou „branku“. Proč?

Bylo by přece jednoduší již v době stavebních úprav začít rovnou od začátku „ve velkém stylu“. Ostatně v budoucnu (rozuměj v případě pokračující výstavby) by se podoba vchodu změnila v cosi, co částečně připomíná vchodové objekty do betonových tvrzí (bunkrů) druhé světové války. Něco jako velká betonová křídla, která by se zasouvala do stran. Ale z důvodu rychlého konce války a tím i ukončení výstavby nikdy nedošlo k realizaci této části stavby. (viz následující foto)

Část původního plánu továrny.

Na fotografii je vyznačeno místo vchodu A/B a C/D

pravděpodobně se jedná o nákres naplánovaného vzhledu posuvných vrat.

Byla tedy štola D hned za bránou v současné velikosti, avšak pouze vydřevená a nenápadný vstup byl opravdu pouze maskování?

Proč by tedy byla v roce 1956 přibetonována do současného vzhledu??

A navíc v délce skoro 50 metrů?

Chodba s výdřevou.

Místo pořízení fotografie mi je stále záhadou.

Profil a velikost chodby by nejvíce odpovídala chodbě D a tím by se dalo i vysvětlit dodatečné dobetonování části směrem ke vchodu.

Má to však jeden háček. Fotografie byla pořízena v roce 1965!

(tedy v době kdy už dávno byla provedena betonáž vchodu)

Autor J. Pohořelý

(fotografie je v originálu přechovávána v archivu Památníku Terezín)

Pohled na současný“ vchod C/D v roce okolo roku 1965

K betonáži došlo pravděpodobně okolo roku 1956

Železobetonová vstupní část vchodu, kterou lze spatřit před vstupem do podzemí je asi opravdu poválečná a vznikla někdy v roce 1956 v době, kdy zde stále ještě probíhala těžba vápence. Otázkou je, proč byl vystavěn takto „monumentální“ vchod?

Těžba byla ukončena v přibližně v roce 1962. Jaký byl důvod neponechat na těch „pár“ let původní dřevěný vchod. Pokud se například začínal sesouvat, nebylo by jednoduší opravit výdřevu? Opravdu bylo potřeba vybetonovat mohutný portál a společně sní i chodbu ze stejného materiálu v délce 50 metrů, (to že je právě tato část z jiného období jasně naznačují určité stavební rozdíly ve vzhledu chodby, které potvrzují, že počátek chodby byl vybetonován odlišnou technologií). Jako příklad uvádím: monolitický beton, betonové hranoly na místě stropu a částečně odlišný profil štoly.

Kolik vápencových dolů má byť jen podobný (poválečný) vzhled?

Pro zajímavost uvádím:

Vstupní část (za války či po válce odstřeleného nebo zavaleného) vchodu F (Richard II) je také novodobě vystavěna. Ale…

Ale ač se napojuje na původní vybetonované prostory obdélníkového profilu je nově vystavená část (v délce přibližně 100 metrů) zcela odlišného tvaru, která vzhledem nejvíce připomíná klasický tunel. Proč tedy? (viz foto – RICHRD II – vchod F)

Richard I – začátek páteřní chodby D.

Na první pohled totožná chodba. Při podrobnějším pohledu však zjistíme, že profil chodby má určité odlišnosti.

Na levé fotografii je profil chodby pocházející s betonáže okolo roku 1956

Fotografie vpravo zachycuje původní profil chodby z roku 1945

Rozdíly jsou patrné. Otázka je položena v textu. Jaký byl původní profil nové části a proč nebyla vybetonována v době výstavby?

Původní betonový profil pokračuje dál do podzemí a je přerušen rozsáhlým závalem zříceného stropu.

RICHARD II – vchod F

Vstupní část (za války či po válce odstřeleného nebo zavaleného) vchodu F (Richard II) je také novodobě vystavěna.

Ale ač se napojuje na původní vybetonované prostory obdélníkového profilu, je nově vystavená část (v délce přibližně 100 metrů) zcela odlišného tvaru,

která vzhledem nejvíce připomíná klasický tunel. Proč tedy?