Podzemní továrny Rabštejn

(východní část)

Úvod

Ztráty průmyslových kapacit, vzniklé Německu bombardováním průmyslových oblastí, přinutily příslušné nacistické úřady hledat náhradní provozy a přemisťovat ohroženou výrobu do podzemních prostor v oblastech kde se nepředpokládalo rozsáhlejší bombardování.

Pro firmu Weser-Flugbeugbau, koncernu Reichsmarschall Herman GoringAG v Brémách, se v roce 1942 stalo východiskem přemístění části továrny do údolí nedaleko České Kamenice. Výrobní program této firmy se mimo jiného zabýval stavbou letadel a zbrojní výrobou.  

Pro výstavbu budoucí letecké továrny hovořila i skutečnost, že vyhlédnuté místo mělo výhodné železniční a silniční spojení. K zamaskování celého projektu byly využity přilehlé, příkré a zalesněné skalnaté, pískovcové svahy.

Zde v údolí říčky Kamenice, vznikl v okolí bývalých Preidlových textilních továren v Rabštejně a Janské pracovní tábor. 

K uskutečnění to záměru bylo potřebné zajistit dostatek pracovních sil. V dřevěných barácích byli ubytování totálně nasazení dělníci. Výčet národností je rozmanitý - Češi, Poláci, Jugoslávci, Rusové, Belgičané, Maďaři a Francouzi. V dalším období byl vybudován oddělený zajatecký tábor pro letecké důstojníky.

 Nedostatek pracovní sil však trval dále a řešením byl v té době oblíbený scénář. Vězňové koncentračního tábora. Stejně jako v továrnách Richard i zde to byli vězni nechvalné známého koncentračního tábora Flossenbürg. Celkem pro firmu WFG pracovalo v Rabštejně a okolí na 6 000 zaměstnanců (totálně nasazených, válečných zajatců a vězňů koncentračního tábora) z 18 zemí světa.

Koncentrační tábor 

V zadní části dnes malebného údolí říčky Kamenice, lze spatřit ohrazený pomníček. Značně omšelé písmo na tabulce před pomníkem, informuje o významu pozůstatku okolních budov.

 Z jedné budovy koncentračního tábora se dochoval i velice ponurý sklep.

Můžeme již pouze domýšlet, co se tehdy v těchto prostorách odehrávalo

Na prostranství doposud stojí zděná budova strážnice.

Továrna před skalním masívem

Pod skalní stěnou na začátku údolí se doposud nacházejí pozůstatky bývalé Preidlovy textilní továrny.  Budova byla za války využívána pro firmu WFG.  V současnosti tento objekt chátrá, a jeho vnitřní vybavení – přesněji ocelové nosníky hal továrny jsou postupně rozebírány sběrači železných kovů.

Pohled na vnitřní dvůr a do jedné z opuštěných hal továrny.

Vstupní portály do podzemní továrny

Vstup do labyrintu chodeb je rozdělen na několik vstupních portálů.

 Před v pořadí druhým portálem, je možné spatřit dobře  zachovalý protiletecký úkryt pro 1 - 3 muže. (podobný exponát bylo kdysi možné spatřit i v Litoměřicích nedaleko překladiště materiálu z továren Richard) Jedná se o pozorovatelnu, budovanou u všech významných závodů, či průmyslových center na našem území jako pohotovostní kryt „Lufschutz", v prostoru ohroženém bombardováním, či na sledování dopadu nevybuchlých či časovaných pum, tyto stavby jsou u těchto center na území celého protektorátu.

(upřesňující informace o krytu zaslal – Jiří Špinar-Znojmo)

Fotografie vchodů do podzemí. 

Seřazeny podle pořadí

Podzemní továrna

Betonové chodby a haly

Chodby tvoří pravoúhlou síť vybetonovaných, nebo pískovcem vyzděných hal. Některé vchody jsou navzájem propojeny sítí chodeb, u jiných se propojení pravděpodobně předpokládalo, ale k proražení a spojení již nedošlo (Podle všeho se žádný plán konečného rozsahu podzemí nezachoval)

Některé větve výrobních hal jsou ukončeny masivní betonovou zdí. 

V poválečné době se podzemí využívalo na skladování zeleniny, později tyto prostory začala požívat armáda. Po odchodu armády došlo k podrobnějšímu průzkumu všech částí podzemí. Podrobnějšímu proto, že se předpokládala existence dalších prostor za betonovými uzávěry chodeb.  Při hledání těchto prostor bylo potřeba použít trhavinu a do betonu byly vystříleny otvory. Předpoklady se potvrdily – chodby pokračují dál do labyrintu stavebně nedokončených, pískovcových chodeb.

Betonové výrobní haly podzemní továrny.

V tomto prostoru byl instalován obří hydraulický lis

Vybetonované haly a křižovatky továrny.

Betonové uzávěry na konci hal kdosi za pomoci trhaviny prostřílel skrz a tak je možné proniknout do spleti dalších chodeb tesaných v pískovcové skále.

Chodby v pískovci

Pískovcové chodby jsou stabilní, bez známek opadů a sesuvů. Na počvě leží vrstva čistého pískovce, místy s pozůstatky ztrouchnivělé výdřevy.  V podzemí je možné spatřit pouze jeden zával a to u čelby jedné z chodeb, který byl způsoben sesuvem jílové kapsy. Je možné, že k sesuvu došlo již v době výstavby podzemí, protože v přední části závalu lze doposud spatřit koleje úzkorozchodné dráhy (jediný pozůstatek kolejí, které lze v podzemí spatřit).

 Chodby tesané v pískovcové skále.

Muzeum továrny Rabštejn

 Část Rabštejnského podzemí spravuje místní organizace, která zde provozuje muzeum. Bohužel většina zájemců o návštěvu muzea a podzemí má asi smůlu. (Již před dvěma roky jsem se pozastavoval nad tím, jakým způsobem se lze do muzea dostat. Ani po dvou letech se nic nezměnilo).

Oč jde? Je to prosté. Do muzea je nutné se den předem telefonicky objednat!! Takže každý kdo se dostane až k bráně má smůlu – musí se telefonicky objednat. To lze ještě pochopit. „Nejsou lidi, kteří by byli ochotni sedět celej den v muzeu a čekat až se někdo bude chtít podívat dovnitř“. Druhá podmínka je však horší – musí se dostavit minimálně 8 osob. Tak tady už je to fakt dost velký problém. Nějak mi uniká. Kde bude návštěvník shánět dalších 7 zájemců. (na druhou stranu má na to celej den J).

Cena vstupného činí 80 Kč-, za osobu

kontaktní telefon uvedený na tabulce je – 732 850 351 nebo 603 815 376

 Pro přiblížení expozice muzea, uvádím následující fotografie.

Jsou od kamarádů podzemníků, kteří měli štěstí, a podařilo se jim muzeum navštívit

V pískovcových chodbách jedné z částí podzemní továrny je umístěna expozice muzea.

Některé exponáty muzea

Rabštejnské údolí a podzemí dnes.

  Prakticky všechny budovy, které bylo možné ještě nedávno v Rabštejnském údolí spatřit, chátrají. Některé jsou již zbourány a místo bylo srovnáno se zemí. Přesto se našlo pro tuto lokalitu využití. Pominu li již zmiňované muzeum, musím se zmínit i o tom, že velká většina venkovních prostor včetně podzemí je využívána jako polygon pro výcvik složek IZS. Každoročně je v měsíci září pořádáno cvičení RESCUE PATROL. Podle mého názoru, je to rozumné využití těchto prostor, které pietu tohoto místa nijak neuráží.

 (info o IZS zaslal Miroslav Havlík)

Cvičení složek IZS

Na závěr záhada?

 A ještě malá záhada.  Možná se jedná pouze o shodu náhod, ale….  Nedaleko od jednoho z vchodů, je ve svahu cca 15 metrů nad portálem, záhadná pískovcová skála. V čem že je vlastně záhadná?  Ze svahu vystupující skála má přibližně ve svém středu poměrně pravidelnou, rovnoměrně opracovanou plochu, která svým obrysem a velikostí vzdáleně připomíná okolní vchody do podzemí.

Opracovaná plocha pískovce překrývá okolní skálu, čímž působí umělým dojmem. O každém podzemí se traduje mnoho zaručených informací. Ne jinak je to i v případě Rabštejna. Stále se ještě předpokládají další, doposud neobjevené podzemní prostory a je možné, že tato skála k nim nějakým způsobem patří.

(Při jedné naší společné návštěvě došlo i na bližší průzkum této skály. Za pomoci speciálního nářadí – kamenu, byl odštípnut kus pískovcové hmoty. Tento kousek byl podroben důkladné chemické analýze-očichán a počítám, že jej někdo i ochutnal. Výsledek byl šokující: Pravděpodobně se jedná o pískovec. Výsledek našeho bádání se tedy rovná nule. V každém případě pokud se k této skále dostanete, případně dokážete li vše vyhodnotit podle přiložených fotografií, přivítám Váš názor).

„Tajemná“ skála

Na této stránce je popisována pouze východní část továren Rabštejn.  

Pokračování – západní část, lokalita Janská (podzemní nádrže) není na této stránce zatím zpracována.

 Úplně na konec, je zde odkaz popis Rabštejna a okolí z dob totality, kdy v části podzemí vládla pevnou rukou naše "lidově demokratická" armáda.

na úvodní stránku

Naposledy upraveno 08. 10. 2007

© R. G. 2003