Potvrzenky terezínského ghetta

Podle rozhodnutí říšského protektora Reinhardta Heydricha ze dne 20. 1. 1942 bylo jeho úřadem zřízeno v Terezíně uzavřené židovské sídliště, ghetto, které mělo být pro mezinárodní instituce ukázkou jakési židovské samosprávy. Ve skutečnosti šlo o přestupnou stanici k vyhlazení. Do ghetta měli přijít židé se zásluhami, jako držitelé vyznamenání za statečnost ve službách německé armády, prominenti ve vědě, umění apod. Celkem tam přišlo 139.654 osob (z Německa 42.832, Protektorátu 73.608, Rakouska 15.254, Holandska 4.879, Slovenska 1.447, Dánska 466 a různého původu 1.150 osob), z nichž na konci války zůstalo jen 17.320 osob, 33.419 jich zemřelo v Terezíně, ostatní byli vyvražděni, soudí se, že 1.981 osob, které nebyly evidovány, rovněž zemřelo v Terezíně.

Tato židovská "samospráva" měla své peníze s vyloučením peněz jiných. Finanční záležitosti spravovala "Bank der jüdischen Selbstverwaltung Theresienstadt", jejímž základním kapitálem bylo 30 milionů papírových stvrzenek. Šlo o stvrzenky, "Quittungen", znějící na koruny, s domicilem "Theresienstadt – 1. Jänner 1943", těchto hodnot: 1 K, 2 K, 5 K, 10 K, 20 K, 50 K a 100 K.

Stvrzenky vytiskla na příkaz pověřence Říšské banky tiskárna bankovek v Praze v březnu 1943. Návrh připravil podle dispozic pověřence ateliér tiskárny bankovek, podobiznu biblického Mojžíše s desaterem nakreslil Jindra Schmidt, který původní kresbu musel několikrát změnit, aby Mojžíš měl tvrdé rysy a byl "starý a ošklivý". Na líci vedle domicilu je podpis "Der Älteste der Juden in Theresienstadt – Jacob Edelstein". Všechny hodnoty jsou vytištěny oboustranným ofsetem.

Po osvobození byly všechny obíhající papírové peníze zničeny (z hygienických důvodu vzhledem k epidemii).