Pevnostní brány

Pevnost byla uzavřeným celkem. Spojení pevnostního města s okolím zprostředkovávaly brány, kterých celý pevnostní komplex včetně Malé pevnosti obsahoval celkem šest. Vnitřní hradby s vnějšími spojovaly poterny.

Směrem na jih vedla cesta Pražskou branou (zvanou též Bohušovická). Stála uprostřed kurtiny mezi bastiony č. II a III. Od brány procházela komunikace kleštěmi č. X, dvoukaponiérou, reduitem a ravelinem č. XVI, shromaždištěm č. XXVIII a pak se stáčela směrem na jih, podél západního okraje inundační kotliny, do Bohušovic. Na severní straně, v kurtině bastionů č. V a VI, stála Litoměřická brána (zvaná též Saská). Od ní vedla cesta přes kleště č. XIV a dvoukaponiérou na reduit a ravelin č. XIX, odtud se ohýbala na západ a pak na sever podél západního okraje severní inundační kotliny do Litoměřic. Obě komunikace, Bohušovickou i Litoměřickou, spojovala cesta vedoucí kolem západního úseku fortifikace, aby se z Bohušovic do Litoměřic nemuselo jezdit přes pevnost.

Z původních čtyř bran Hlavní pevnosti, tzn. města, se do dnešních dnů dochovaly pouze dvě, stojící na východní straně města u řeky Ohře. Jedná se o Horní a Dolní vodní bránu, jež jsou využívány pro pěší a cyklisty. Litoměřická a Bohušovická brána byly zbořeny na konci 19. století.

Do Malé pevnosti se vstupovalo branou v hrdle, mezi bastiony č. I a IV. Z pevnostního areálu se vycházelo hlavní branou, postavenou v kurtině bastionů č. I-II. Cesta od brány vedla přemostěným příkopem na lunetu č. VIII, pak na shromaždiště a pokračovala krytou cestou podél bastionů č. II, kde opouštěla fortifikační prostor.

Komunikace byly usměrněny tak, aby je obránci mohli ze svých postavení dobře kontrolovat a ovládat. Přes příkopy vedly mosty pevné dřevěné konstrukce. Jen delší mosty před Dolní a Horní vodní branou a hlavní branou v Malé pevnosti měly zděné pilíře, spojené valenou klenbou, na níž spočívala mostní dlažba. Část mostu před branami byla pohyblivá, padací. Zařízení těchto padacích mostů bylo jednoduché a praktické. Otáčením ovládacího kola, jehož čepy zapadaly do ozubeného čtvrtkruhu upevněného na mostnici, se pohyblivá mostnice uváděla do svislé polohy, čímž se přerušovalo komunikační spojení a součastně uzavíral vstup do průjezdu brány. Všechny brány byly vybudovány vždy uprostřed kurtin. Tím mohl být prostor před nimi účinně zabezpečován palbou z boků bastionů, stojících po obou stranách brány. Výhled i výstřel z předpolí směrem na brány zastíraly kleště, raveliny i vnější pevnostní valy.

Zdroj: Pevnosti sv. 5

Tolik praví moudrá kniha.

Pokud jsou pro vás některé názvy a vysvětlení stejně těžko stravitelné jako pro mne, zvu vás na prohlídku ve fotografiích.

Možná se v tom společně zorientujeme trošinku lépe….

Horní vodní brána

Nachází se vedle řeky Ohře poblíž napouštěcích stavidel pevnostního systému, odtud pochází i její název.

Horní vodní brána s mostem přes pevnostní příkop.

Řeka Ohře protéká za stromy po levé straně. Budova napouštěcích stavidel je ukryta vlevo za zdí na konci pevnostního příkopu.

Most před pevnostní branou.

(pohled z venkovní stany pevnosti)

Čelní pohled na most a pevnostní bránu.

Horní vodní brána.

(pohled od města)

Pohled na most a bránu z pevnostního příkopu.

V době, kdy byla pevnost funkční, stál na místě ocelového chodníku a cihlové klenby padací most.

Dolní vodní brána

Dolní vodní brána

Stejně jako její sestra se tato brána nachází v těsném sousedství řeky Ohře. I v tomto případě je nedaleko odtud umístěna soustava stavidel, avšak tentokrát výpustných.

Most před pevnostní branou.

(pohled z venkovní stany pevnosti)

Čelní pohled na most a pevnostní bránu.

Dolní vodní brána.

(pohled od města)

Bohušovická (dříve Pražská) brána

Na jižní straně pevnosti, souběžně se silnicí vedoucí z Terezína do Bohušovic, stávala další z pevnostních bran.

V průběhu času však byla stržena a zachovala se pouze část staveb, které byly její součástí. Jedná se o budovy strážnic po obou stranách cesty.

V době druhé světové války se zde psala jedna z mnoha smutných epizod města Terezín.

Právě v místech, kde se nacházela Bohušovická brána, byla vybudována železniční vlečka vedoucí z Terezína na nádraží v Bohušovicích.

Před zbytky pevnostní brány stála výhybka, po které přijížděly vlaky z několika zemí okupované Evropy s tisíci vyhnanců židovského původu.

A odtud odjížděly transporty plné lidí, jejichž cílové stanice ještě dnes vyvolávají mrazení - Osvětim, Treblinka, Belžec....

Zbytky Bohušovické brány.

Zbytky strážnic brány.

(po levé i pravé straně silnice)

foto. vlevo – okna strážnice;  foto. vpravo - zbytky brány.

V popředí železniční koleje s pamětní deskou (na zdi), upomínající na osud obyvatel židovského ghetta.

Litoměřická brána

Litoměřická brána

Na severní straně pevnosti Terezín stávala další pevnostní brána.

Jak název napovídá, můžeme její zbytky nalézt na silnici vedoucí z Terezína do Lovosic a Litoměřic.

Jak jsem již napsal, k vidění jsou pouze její zbytky, neboť i tato brána musela ustoupit silničnímu provozu a byla stržena.

Zbytky strážnic brány.

(pohled od města)

Pohled na Litoměřickou bránu z vnější strany.

Malá pevnost

Tuto pevnostní bránu snad ani není nutné představovat…

Ano. Jedná se o vstupní bránu do Malé pevnosti.

(pozn. další brána do Malé pevnosti není doposud fotograficky zpracována, foto bude doplněno)

---

Zajímavosti

Asi bych to nebyl já, kdybych někde nehledal něco zajímavého.

Uznávám, že to, co považuji za zajímavé já, se ostatním třeba líbit nebude, ale stejně jsem neodolal.

I tak „obyčejná“ stavba, jako je pevnostní brána, má své zajímavosti.

 Vnitřní část brány byla rozdělena pro povozy a pro pěší.

Z důvodu symetričnosti staveb byly na čelní straně (vně brány) vystavěny dva průchody pro pěší.

Jeden funkční a druhý falešný.

Podle mne překrásná ukázka stropní klenby.

 Sloupy uvnitř brány.

Sloupy uvnitř brány.

Vstup do jedné ze strážnic.

 Tajemný výklenek na levé straně…

Detail „tajemného“ výklenku.

Dlouhou dobu jsem nedokázal přijít na význam výklenku.

Díra do stěny plná sazí a lomená šachta do komína. Na tom není nic divného, řekne někdo.

Jenomže tohle je z venkovní části, nikoliv v místnosti.

Nebudu dál napínat.

Opravdu to je topení, ale nápad je to dobrej :-)

Aby místnost uvnitř zůstala bez sazí a prachu, topilo se z venkovní strany tímto výklenkem.

Chápal bych to někde na zámku, ale na strážnici …

No a na závěr snad jen mozaiková dlažba na chodníku pro pěší.

Nedokážu datovat její stáří, ale je hezká.

na úvodní stránku >> pevnost Terezín

Naposledy upraveno: 23. 10. 2010