Město Terezín

Od uvedení první stránky věnované samotnému městu Terezín již uplynula delší doba. Mezitím se donedávna ponuré pevnostní město začíná přeměňovat, přičemž nejnápadnější jsou změny uskutečněné po záplavách v roce 2002.

Mnoho věcí se obrátilo k lepšímu, a to je důvod, proč byla nově upravena tato stránka.

Ze samotného města lze v okolí Terezína spatřit pouze věž posádkového kostela, jejíž vrchol přečnívá přes okolní zeleň a střechy několika budov. Dominantní věž nás jako pomyslný maják přivádí do středu města. Města s ponurou a smutnou historií, ale i města, které se právem snaží dostat na výsluní míst, která mají návštěvníkům co ukázat.

Historie

Město Terezín bylo vystavěno v bažinatém terénu. Pro stabilizaci podloží a zpevnění základů staveb byly použity například dubové kůly a kameny.

Vzhled i stavební uspořádání města jasně vypovídá o jeho původním vojenském předurčení, jemuž byla podřízena veškerá architektonická kompozice. Výstavba města, včetně civilních budov, probíhala podle předem zpracovaného plánu, který stanovil šachovnicově navržené ulice s náměstím ve středu města. Bývalá kruhová kašna pak tvoří jeho geometrický střed. Největší plochy města byly určeny pro posádkové budovy (kasárna), vystavěné převážně po obvodu Terezína. Civilní domy jsou kryté hradbou kasáren a nacházejí se ponejvíce ve středu Velké pevnosti. Zástavba nesměla být z bezpečnostních důvodů příliš vysoká, a tak všechny původní budovy v Terezíně dosahují maximální výšky kolem čtrnácti metrů.

V místech, kde nestojí kasárna, byly vystavěny budovy potřebné pro zabezpečení soběstačnosti města. Můžeme tak spatřit bývalé sklady potravin, vojenského a stavebního materiálu, pekárnu, jatka nebo třeba dva splavové mlýny.

Hlavní složku obyvatelstva pevnosti mělo tvořit vojsko. Usazování civilního obyvatelstva pečlivě kontrolovala vojenská správa, jež vybírala takové civilisty, kteří mohli posádce nabídnout specializované služby. Jednalo se o profese prospěšné pro život vojska (řezníci, truhláři, tesaři, koláři, ševci, řemenáři, sedláři, kováři, zámečníci, zedníci). To je výčet pouze části z těch, kteří se v Terezíně mohli přednostně usídlit. Další podmínkou byl samozřejmě i nezávadný způsob jejich předchozího života.

A tak lze spatřit na okraji i uvnitř města mnoho civilních domů, z nichž každý měl svou zahradu nebo dvůr, kde se nacházely například malé dílny.

Převládající způsob obživy civilního obyvatelstva představovalo řemeslo a obchod. O bohatém společenském ruchu svědčí to, že v Terezíně bylo v období Rakouska-Uherska zaznamenáno 39 hospod, 19 kořalen, pět vináren a obchody všeho druhu.

Vliv armády na vzhled města

I v poválečné historii města hraje velkou roli armáda, která využívala původní kasárenské objekty, sklady a přilehlé prostory. Bylo tomu tak až do roku 1996, kdy Ministerstvo obrany vydalo rozhodnutí o zrušení vojenské posádky.

Přítomnost armád však ve městě a pevnostních stavbách zanechala mnoho znatelných šrámů v podobě různých přestaveb a dostaveb některých objektů. Kromě toho narušily vzhled v okolí těchto staveb stovky metrů různých ohrad, počínaje pletivem a plechovým vlnitým plotem konče.

Nejotřesnější stavební úpravy prováděla „novodobá“ armáda až do svého odchodu z Terezína. Bohužel ani po jejím odchodu nedošlo v případě vojenských budov .Pro rozlehlé kasárenské bloky neexistuje zatím žádné rozumné využití, a proto je v současnosti většina těchto budov v žalostném stavu.

Vyrabované místnosti, rozbitá a prázdná okna, děravé střechy, tekoucí okapy a odlupující se omítka. To je současný stav většiny z jedenácti původních kasáren.

A nemohu nevzpomenout ani ničivé záplavy v roce 2002. Přesto, že jsou již několikaletou minulostí, lze na mnoha místech doposud spatřit, kam až sahala hladina vody.

Ale abych jenom nehaněl. Při prohlídce města zjistíme, že - na rozdíl od vojenských budov - získala převážná většina civilních domů nové omítky a ve většině případů i střechy. Samozřejmě i zde najdeme pár výjimek, ale opravených objektů je většina a další stále přibývají.

Kromě zrenovovaných budov zaujme i množství zeleně. V tomto případě nemám na mysli křovím a trávou porostlé pevnostní zdi a příkopy, ale několik parků a řady stromů v ulicích. Terezín je skutečně zelené město, jenom těch lidí odpočívajících ve stínu stromů je stále ještě poměrně málo.

Asi to bude znít neuvěřitelně, ale Terezínu pravděpodobně nejvíce prospěla velká voda v roce 2002.

Ta byla patrně impulzem, který spustil lavinu v podobě oprav a údržby tolik zničeného města. Pravdou však také je, že po záplavách se záchrana města prováděla ve velkém rozsahu a že v současnosti tyto aktivity pomalu utichají. Ostatně o změnách realizovaných po roce 2002 si můžete přečíst na stránkách, které popisují postupnou obnovu pevnosti.

V budoucnosti čeká Terezín především vyřešení problému značného množství prázdných a zchátralých vojenských objektů. Cesta, kterou se bude ubírat, je zatím zahalena mlhou tajemství. Jeho unikátní architektura, historická zkušenost i poloha v podhůří Českého středohoří jej předurčuje stát se cílem turistických výprav.

Prostory, které se po letech otevírají veřejnosti, nabízejí možnost uspořádat velkolepé i komorní výstavy, koncerty, semináře, festivaly, divadelní představení.

Vhodnou přestavbou kasárenských bloků na byty, studijní prostory apod. by ožila krásná představa pulzujícího města plného mladých lidí, proudícího života, vzdělanosti a kultury………….

Kostel, dominanta terezínského náměstí.

Na čelní stěně kostela upoutají mohutná vstupní vrata zdobená dřevořezbou.

Zdi kostela jsou poměrně strohé, přesto mají své kouzlo.

RADNICE A NÁMĚSTÍ

Radnice, tvrz práva.

Městský znak na čelní stěně radnice.

Nejhezčí a nejopravenější budovy lze zhlédnout na náměstí.

Vítejte v pevnostním městě Terezín……

Vlevo: mapa bývalého ghetta; vpravo: kresba města.

Pro lepší přehled v případě boje jsou všechny ulice pravoúhle uspořádány.

Terezín – vojenské město

Kasárenské bloky. Najdeme je na několika místech.

Ne všechno se třpytí……

Pro drtivou většinu rozlehlých kasárenských bloků není zatím žádné rozumné využití a na jejich stavu je každý další rok stále patrnější… Vyrabované místnosti, rozbitá a prázdná okna, děravé střechy, tekoucí okapy a odlupující se omítka. To je současný stav většiny těchto budov. Na velké většině budov jsou doposud jasné pozůstatky po záplavách v roce 2002 (osekaná omítka a vlhké mapy na stěnách).V dosti žalostném stavu jsou i pevnostní budovy.